Kentucká puška, USA 19. století

Nové

Katalog. číslo: 1138

Replika Kentucká puška USA, 19. století. Mechanismus repliky je pohyblivý. Kentucká puška  je křesací puška, stříbrná muška je ve tvaru plochého ostří, hledí se zářezem tvaru "V" bez možnosti nastavení, pažba z javoru s kovovou schránkou. Legendární zbraň amerických zálesáků a hraničářů, která pochází z Pensylvánie. Originálních zbraní bylo vyrobeno asi 73 tisíc kusů

Více informací

2 670 Kč

2 207 Kč
 bez DPH

Dostupnost skladem
Hmotnost g 1745
Rozměry cm 110,5
Materiál kov + dřevo

Napsat recenzi

Napsat recenzi

Kentucká puška je legendární zbraň amerických zálesáků a hraničářů, která pochází z Pensylvánie. Originálních zbraní bylo vyrobeno asi 73 tisíc kusů.

Puška sloužila hraničářům ale i v několika válkách mezi lety 1730-1850. Používali ji jak britští kolonisté, tak Spojené státy americké.

Používala se ve Válce za nezávislost, v Indiánské válce, ve válce roku 1812.

Jedná se o pušku s dlouho hlavní s vynikající přesností zásahu.

Puška je známá z románů a filmů od J.F. F. Coopera (Poslední Mohykán) nebo z filmu Patriot.

Kentucké pušce se také říkalo dlouhá puška (Long Rifle).

      Staří američané používali mimo jiné kentucké pušky k soutěžím na různé terče a dálka střelby byla minimálně 20 yardů až po 100 yardů. Zřídka na vzdálenosti delší. Jako terče byly používány rozštípnuté špalky dřeva,kusy lepenky a oblíbený terč byl také připínáček na který se střílelo ze 20 yar. ze stoje (of hand - z ramene). Na tyto jednoduché terče se namalovala značka, většinou prostý kříž, nebo kruhy. Na dálku 40, 60, 75, a 100 yardů se střílelo vleže, buď s opřeným ústím, nebo vleže z loktů, podle předem domluvených pravidel. Zásahy se měřili "provázkovou metodou". Na kolíček o průměru střely se připevnil provázek. Kolíček se zasunul do otvoru po střele a délka provázku ke středu se změřila a sečetla. Obvykle se střílelo na 5 ran. Majitel nejkratší míry se stal vítězem. Oblíbená byla také střelba na živého krocana. Někdy byl krocan přivázán ke kůlu asi 200 yardů od střelce s tělem plně vystaveným střelám. Jindy byl pták jen v dálce 100 yardů, ale tělo bylo zakryto a chráněno. K zásahu byla vystavena jen hlava a krk.
Příležitostně se střílelo na jiný živý terč, což byla často veverka na stromě. Střílelo se samozřejmě ve stoje.